Nihil – Hlášky č.2

Úvod do hry:

Družina pomáhá Slavojově rodině s přípravami na velkou slavnost, jejímž cílem je uctít bohyni Vesnu.


PJ: Nevíte, kde jsme skončili ?

Urbik: Po tom, co jsme vylezli z lesa.

PJ: A kde jste teď ?

Urbik: Asi u toho vidláka, Slavoje.

PJ: A nevíte, jaká je denní doba ? Když už jsme u toho, co všechno nevím…

Družina jde oznámit dobré zprávy Slavojovi

Urbik: „Přichází hrdinové !“

PJ_Slavoj: „Jo ? Kde jsou ?“

Družina získá prášek, který po zalití instantně uvede do života jakoukoliv rostlinu

Urbik: Uděláme to jako show – tady to stačí zalít a tadá – kupujte polévky Vitana !

Niki: Ještě si musíš oholit hlavu…

Urbik: To byl Mistr Propr, tyvole…

Hospodský má problém se rváčem Ranařem

Urbik: „A přemýšlel jste, že si najmete vyhazovače ?“

PJ: „Vyhazovač mě taky napadl… teda, aby nedošlo k nedorozumění – napadla mě myšlenka, že si najmu vyhazovače…“

Bobeš zjišťuje informace o Ranaři

Bobeš: Jsme mladší než on ?

PJ: To nevím… Jak vypadáte ?

Niki: Mladě !

Evča: Mladě !

Urbik: Bezvěce…

Družina cestuje na povozu s prodavačem tuřínů a má toho plné zuby. Ve městě navštíví sirotčinec, kde Bobeš zjišťuje informace o Ranaři

PJ: Ranař tady vyrůstal.

Bobeš: Takže je to SIROTEK ?

PJ: Nepochybně.

Niki: Hmm, tak to bude mít Výjimečné schopnosti !

Bobeš: Jo, teď jenom zjistit, jak si rozdělil body do vlastností…

Bobeš odchází ze sirotčince

Bobeš: Rád jsem vás viděl !

PJ: Tak nashledanou, a příště přijďte s kouskem žvance…

Deri: Koupíme jim TUŘÍNY !

PJ: Jasně… za to vám tu postaví pamětní desku…

PJ popisuje lyrickou scénu obřadu pro bohyni úrody Vesnu

PJ: Ta dívka vezme Roh Hojnosti, přijde na břeh, tam si sundá šaty – mimochodem, vypadá fakt dobře – pak nahá vstoupí do řeky, vidíte, že se nadnese na hladinu, voda kolem ní začne vířit a květy plovoucí na hladině na ní vytvoří nové šaty…

Urbik (ironicky zavolá): „Pozdě ! Už jsme všechno viděli !“

Vojáci zkazí obřad, propukne zmatek. Všude pobíhají vesničané, vojáci, a družinka. Ze země se vynoří kostlivci a začnou útočit na všechny kolem

Urbik (na kostlivce): „Bojovníci dávno mrtví, nechte vesničany a zabte cizáky !“

Bobeš: Sakra, my jsme taky cizáci !

Při přesunu vojáků vesničané strhnou na zem pár vojáků, jednoho později vyslechnou

Urbik: „Proč tě tu ostatní nechali a nevrátili se pro tebe ?“

PJ_Voják: „Pro opozdilce se nevrací !“

Bobeš (na družinku): „Tak tohle u nás nebudeme zavádět, že ne ?“

Evča: „Ne… všichni jsme opoždění…“