Starý věk – Hlášky č.18

Družinka rozebírá kusy mrtvého draka

PJ: Berete někdo hlavy ? Že byste dělali maňáskové divadlo ?

Adam: Ty hlavy jsou docela velké, takže spíš MAŇÁSOVÉ DIVADLO…

Bobeš: Jo, už vidím ty překvapené orky, jak se na nás dívají při šaškování s hlavama…

PJ: Jo, ale tu nejkrásnější a nejtupější hlavu mám já ! … Teď nemyslím svoji lidskou hlavu… ta je chytrá a hnusná …

Ondera: Sníme toho draka.

PJ: A kde chcete sehnat dřevo na vaření ?

Adam: Sakra … takže si můžeme udělat maximálně TATARÁK.

Ondera: Klidně.

Pepa: Super.

PJ (přemýšlí): Hmmm, jací parazité asi můžou být v saním masu…?

Ondera: No, určitě né horší než v tom našem, že jo, Uši ?

V podzemí

PJ: Čím si vlastně svítíte ?

Evča: Svítícím nátěrem od Bobše.

PJ: A jak dlouho to vydrží ?

Bobeš: Neomezeně, dokud se to nesetře ze zbraně.

Evča: Ze zbraně? Já to mám na svícnu…

Narazí na kostlivce a velkou postavu, všichni zamrzlí v ledu

Všichni: „Jdeme pryč.“

Ondera: „Ne, my ještě zbušit chlápka, chtít meč.“

Pepa: „Slyšel jsem UŠI ?“

Ondera: „Ne ! ZBUŠIT ! “… Jdu k nim blíž.

PJ: Přijdete blíž a led kolem nich začne praskat.

Ondera (křičí na ostatní): „NÉÉÉ, AR POSRAT, ZDRHAT !“

Pepa: „Ale né, Ar se posrat …“

Kalina použije meč a zakouzlí Strach na jednoho kostlivce

PJ: Z vašeho pohledu přišel ke kostlivci, dotkl se ho mečem a on někam odběhl.

Ondera: COŽE ? Není to jenom jednou denně, že ne ?

Kalina: Asi jo.

Ondera: „TYS VYPLÝTVAL TOHLE KOUZLO NA DEBILNÍHO KOSTLIVCE, KTERÉHO SKLÁDÁME VE DVOU KOLECH, MÍSTO NA TOHO CHLÁPKA, SE KTERÝM TU CELOU DOBU BOJUJEM ? AŽ SKONČÍ BOJ, TĚ ZMLÁTÍM ! … Máš tam aspoň ještě nějaké kouzlo ?“

Kalina: Jo, můžu být o 6 krásnější …

Pepa: Ale to by se už Adam neudržel …

Ondera: Do hajzlu s takovým buzerantským mečem …