Úvod do hry:
Píše se rok 1972, Rusko a USA jsou uprostřed studené války. Jedna posádka sloužící u ruského námořnictva se právě naloďuje do jaderné ponorky na další obvyklou tříměsíční misi. K obvyklé posádce se však přidává i kapitán pozemní pěchoty a důstojník pro věci politické, aby společně čelili velice zvláštním příkazům kapitána ponorky.
PJ popisuje úvodní flashback
PJ: Je rok 2020, do parku na sídlišti neproniká moc denního světla, protože je obklopen vysokými betonovými paneláky.
Roman: To je pravda, já byl v Minsku. V Rusku v parku nejsou ani stromy.
Evča je v družině jediná žena
Evča: Kde jsou na ponorce dámské záchody?
PJ: Dámské záchody nejsou, všichni jsme si rovni, soudružko!
Ondera: … takže sereme do stejného rohu…
Později
Evča: Co znamená „seržant“?
PJ: Nejnižší hodnost.
Evča (zklamaně): Cože? Tak já jdu uklízet záchody.
Bobeš: Myslíš ten roh místnosti, kam chodíme společně?
Koli: …a pravidelně jsme se sjížděli na srazech, kde…
Niki: Sjížděli jste se? Už se nedivím, že Rusové to prohráli…
Bobeš: Mám tašku s nářadím, a když nemám co dělat, hážu si francouzským klíčem.
Roman: To by tady politruka mohlo zajímat, máš si přece házet s ruským klíčem!
Bobeš: Ruský klíč je jen kus plechu bez děr.
Ondera (popisuje svou postavu): Plukovník Medvěděv. Nebezpečnost 20, Důstojnost 4.
Roman: Od toho medvěda nejsi moc k rozeznání…
Roman: Proč nefasujeme kyanidové kapsle?
Ondera: Jsi v Rudé armádě, tady se musíš sám utlouct kamenem.
Koli: Hmm, kyanidový kámen…
PJ před sebe rozloží obrovský technický nákres ponorky, ve kterém se nikdo nevyzná
PJ (ukáže do nákresu): Tady je skladiště zbraní.
Niki: Ví někdo, jak se tam dostaneme?
Bobeš: Máš 3 měsíce, abys to našel.
Hráči dostanou rozkaz dostat se na určité souřadnice, PJ nechá hráče spočítat, jak se tam dostanou
Adam: Nastavíme kurs 18° a budeme plout 55 hodin a 25 minut
Všichni hráči nahlásí svou úlohu v rámci řízení lodě a očekávají nějakou akci
PJ: Plujete zhruba 41 hodin a pak…
Evča: 41 hodin? Já chci vystřídat!
Nikiho postava je postřelena, Evča nahlásí léčení. PJ donese jehlu a nit a nechá hráčku ručně zašít rozřezanou houbičku na nádobí
PJ (podává Evči malý papírek s instruktážními obrázky): Tady je sovětské školení šití zranění.
Evča: Budu potřebovat úhloměr…
Roman: Co je s Kolim?
PJ: Je skolen.
Kapitán vydá rozkaz vynořit ponorku, Bobeš se domluví s Adamem a odejde do ovládací místnosti, mezitím se situace na velitelském můstku vyhrotí
Ondera (na PJ): Spustím palbu na kapitána lodi.
Adam: Ááá.
Bobeš: Ty jsi spustil osobní paniku?
Adam: Já šel k zemi.
Bobeš: Tak já nebudu zkoušet, jestli je někdo na druhé straně telefonu.
Adam: Číslo, které voláte, je momentálně pod palbou. Zkuste to prosím později…