Starý věk – Hlášky č.106

Úvod do hry:

V předchozí hře bylo město Nové Irni obléháno Elfí armádou. Po vniknutí armády do města družinka přesvědčila Ohnivce (mistra živlů, se kterým se již v minulosti setkala), aby se angažoval při obraně. Ohnivec vzal věci (hlavně teda výbušniny) do svých rukou a dokázal upálit několik tisíc Elfů přímo ve městě, čímž rozprášil celou nepřítelskou armádu (a jenom asi půlku města). Několik dní po útoku podepsala Irni kapitulaci, postoupila Elfům část území a vzdala se válečných strojů, a válka tedy pokračovala pouze mezi Elfy a Vermany, kteří naverbovali do své armády zbytky ostatních armád, včetně Psodů.


PJ: Evčo, ty si vzpomeneš, že minulou hru tě Viktor požádal o ruku, a to dokonce několikrát.

Evča: A nezapomněl na to ?

PJ: Když kolem něj projdeš, tak se tváří, jakože čeká, co mu řekneš.

Evča: Sakra… jsem nevěděla, že s velkou krásou přichází velká odpovědnost…

Bobeš: Minule jsem si přesunul věci do Elitizy.

Evča: Tam je to dobré, taky tam mám založenou školu.

Bobeš: Je to jako švýcarská banka.

PJ: Ano, vypadá to, že kdo má majetek v Elitize, ten to vyhrál…

Ohnivec je Elfími mstiteli střelen jedovatým šípem do krku, družinka shání pomoc u Trpaslíka – Léčitele

Evča: „Co je to za jed ?“

PJ_Léčitel: „Nevím…“

Evča: „A co na to zabírá ?“

PJ_Léčitel: „Amputovat a vypálit ránu… a pochcat“…(zoufalé pohledy družinky)… „Co je ? To vážně funguje !“

Ondera: Prozkoumám Moranův meč.

PJ: Má parametry obouručáku, vylepšené kouzlo „Nehmotná čepel“, které automaticky pozná, zda projde protivníkovou zbrojí, a navíc má + 1 ke všemu.

Ondera: To není špatné…

Bobeš: No jasně, „není špatné“… Tobě to nepřijde jako superdobré, když si i chleba krájíš s nožem + 4.

PJ: No, a teď ho můžeš krájet i přes hrnec…

Ondera: Mám v deníku napsané 2 koně. Nevíte někdo, kde jsou ?

PJ: Jó, koně si musíte hlídat sami. Jediný kůň, o kterém vím, co s ním je, je ten Adamův, který po 2 měsících, kdy byl ustájen v jeho vesnici, odešel někam pryč na cestu životem hledat vlastní dobrodružství…

PJ: Pochoduje tam Psodí jednotka.

Evča: To jsou ti, co se nechali najmout…?

Niki: … za granule ?

Evča: A co mají ve znaku ? Oni se dělí na nějaké rasy nebo tak ?

PJ: Ehm, napadlo mě obojek a miska… Né, mají na vlajce 3 tlapy. A v minulosti mezi Psody byly nějaké rasové nepokoje, kdy němečtí ovčáci prohlásili, že jsou nadřazení, ale pak byl generál Azor poražen a od té doby je klid…

Evča: Musím si najít společníka. Normálně bych mu platila jako žoldákovi, jen potřebuju, aby chodil s náma, snažil se přežít, nenechal se zabít… a občas mi daroval trochu krve…

Niki: To je ta poznámka pod čarou, co bývá ve smlouvách úplně dole napsaná malým písmem, že ?

Evča si najme mladou zlodějku Evu a přivede ji k družince

Ondera: Já se jí představím.

PJ_Eva: „Ahoj dědo !“

Niki+Evča (jednohlasně): „TA SE MI LÍBÍ !“

Ondera (nahlašuje akce): Tempo boje III. na ty 2, pak Tempo boje I. na dvojku a Odhad úmyslů na jedničku.

PJ (zmateně): J a s n ě …

Později v boji Ondera využije Tempo boje, při kterém určí za protivníka jeho bojovou akci

PJ: Máš převahu.

Ondera: Tak použiju to Tempo boje, zaútočím a on se bude krýt uhnutím…

PJ: Ehm… A to ho překvapí !