Úvod do hry:
Družina se konečně dostane zpět do původní části světa, kde jsou hledaní za dezerci. Adam je stále ještě kostlivec a musí se vyhýbat lidem. Skoro všichni z družiny jsou oficiálně zapsáni jako věřící Nordmela. Onderův kouzelnický přítelíček zůstane za horami.
PJ: A umí se kopnout ?
Ondera (smutně): Na 1. úrovni možná tak do dveří…
Ondera: Je to v háji, jsme hledaní a jsou za nás tři stovky… TŘI STOVKY ! I já mám nutkání vás udat !
Adam: Ondero, nezapomeň, že hrajeme dobré postavy !
PJ: Nemáte na sobě nějaké výrazné oblečení, že ne ?
Adam: Sakra, já mám rumělkový plášť. To je taková světle modrá, že ?
PJ: Já bych řekla, že spíš hnědočervená…
Adam začne hledat na internetu rumělkovou barvu
Ondera: Adame, proč si vůbec pořizuješ oblečení v barvě, kterou neznáš ?
Adam (nevinně): … Protože jsem vyplenil šatník Rumělkovému Princi…
Všichni se smějí
Adam: … A taky mám jeho hůl.
Ondera: Wow, je magická ?
Adam: Ne, je to hůl z VĚŠÁKU Rumělkového Prince…
Všichni: ???
Adam: Řeknu, že nechci, aby byl na mém jméně a na jméně mé rodiny cech dezertérů… teda CEJCH ! Musím se toho zbavit, určitě to ničí obchody mému otci a tak…
Ondera: No co, tak si tam občas zajdem něco koupit, ať se to dorovná.
Adam (zděšeně): JESTLI K MÉMU OTCI BUDOU CHODIT DEZERTÉŘI, TAK SIVŮBEC NEPOMŮŽE !
Bobeš: Co máš proti našemu rodinnému cechu dezertérů ?
Ondera (na Adama): Co se bojíš ? Vždyť jsi *svatý* Nordmela… Teda *spřízněný* Nordmela…
Adam (zděšeně): Nerouhej se před průzkumem jeskyně, prosím…
Ondera: Pardón no, mně ty církevní kecy ještě moc nejdou…