Starý věk – Hlášky č.11

Ondera (v hospodě): „Jedno pivo.“

PJ: „Zlaťák.“

Urbik: „Dám si kuře.“

PJ: „Zlaťák.“

Ondera: Cože? Pivo stojí stejně jako kuře? Že bych se dneska neožral, ale zkuřoval?

Čas proměny ve vlkodlaky, Kalina a Ondera se chtějí připoutat v lese, aby nikoho neohrozili, ale hrozí jim útok Trpaslíka

Ondera: Nemůžeme se připoutat, on přijde a zabije nás rovnou… Kašlu na pouta, nebudu se přivazovat.

Kalina: Počkat, a co když jako vlkodlaci budeme útočit na sebe?

Ondera: Tak vyhraju, mám stříbrnou šavli…

Kalina: A kdybych se připoutal aspoň já?

Ondera: TAK PROHRAJEŠ JEŠTĚ DŘÍV…!

PJ: Uvidíš tam černocha, jak jde s pochodní směrem k nim, chvilku se zastaví a potom kolem něj v okolí 15 sáhů vypukne obrovský požár.

Bobeš: Sleduju to dál.

PJ: Nic nevidíš, všude jsou plameny…

Urbik: Aha, proto je to černoch… ASI TO UŽ NĚKDY PŘEDTÍM ZKOUŠEL…

PJ (ráno po útoku vlkodlaků): Přijde Kalina, nezdá se zraněný, ale má na sobě jiné oblečení než když odcházel.

Urbik: Já bych ho zabil… „Kalina, rozvázala se ti tkanička“(naznačí nápřah mečem)

Kalina: „Já nemám boty…“

Urbik: Sakra, tak tohle nevyšlo…

Urbik (modlí se): „Ó rohatá kryso, bdi nade mnou, malým krysáčkem… andělíčku, můj krysáčku… dej nám krysu naši vezdejší…“

PJ: V chatrči žijí 3 sestry, jedna nejhezčí, druhá je taková střední, a třetí je… největší, slušně řečeno…(později po útoku)…Ženské vypadají zmateně… teda kromě té největší, ta vypadá zmateně pořád…

PJ_Knoxova vyznavačka: „Já myslela, že jste s náma, panebože… teda, PANEKNOXI…“

Adam: Počkáme, až nás zradí. JE URČITĚ JISTÉ, ŽE TO UDĚLAJÍ, ALE MOŽNÁ NE…

Bobeš: ??? … Tak co teda?

Adam: Je jisté že nás zradí.

Bobeš: Samozřejmě, vždyť jsou to knoxo-… knoxovky…? Lepší slovo mě nenapadlo…

Adam: Třeba KNOXOVICE, to je jedno, hlavně musíme vymyslet ten plán…

Evča (chytá bytost): Hodím na to síť…(pohled do deníku) …houpací, samozřejmě…