Starý věk – Hlášky č.21

Bobeš: Prodám mu 5 kroužkovek.

PJ_Kovář: 300 zl.

Bobeš: Zdá se mi to nějak málo… podezřele se na něj podívám a odcházím.

PJ: … nijak ho to nevzrušuje…

Bobeš: No to jsem rád ! Ještě, že jsem odešel…

Ve městě se šíří Inkvizice, obyvatelé jí hlásí jakékoliv zmínky o magii

PJ: Do hospody přijde nabušený chlápek se svastikou na čele.

Ondera: Co mi o nich říká teologie na trojce ?

PJ: Nooo…. jsou to Templáři, mají svoji vlastní víru a většinou se nechají najímat na…

Ondera: Cože ? Víru ? Nájemní Templáři ? To nejde, vždyť to jsou zrádcové a hajzli… ale do očí jim to neřeknu… má víra je sice nezlomná, ale můj xicht je velice zlomný…

Kalina: Sakra… položím svoje létající koště do rohu a dělám, že není moje…(později se všichni zdekují nahoru)… Jdu nahoru… nenápadně vezmu koště a zametám s ním až ke schodům…

Bobeš: „Jo, a dlužíte mi všichni spoustu prachů za léčivé byliny ! “(pohled na Onderu a Pepu, kteří používali jeho mast)

Ondera (s novou postavou): Já už ne…

Pepa (s novou postavou): Já už taky ne…

Ondera: Bobeš, ty tvoje bylinky mají přesně opačný účinek…

Ondera: „Našli jsme žebráka nakaženého morem.“

PJ: Což mi připomíná, hoďte si na Odolnost.

Všichni: A SAKRA !

Evča: „Co pomáhá proti moru ?“

Bobeš: „No, Vlčí mor to asi nebude…“

Kalina: „Začnu stavět morový sloup…“

Ondera: Vůle plus odolnost děleno dvěma plus KOD HOSTKOU…

Bobeš: Hod vodkou ?

Evča: Zapamatuju si na něj kontakt.

Ondera (překvapeně): Evčo ? Ty sis přečetla Pravidla pro Čaroděje?

Evča: Né, jenom jsem si vzpomněla, že to vždycky říkáte vy…

Kalina (obral mrtvého Ibisáka o jeho zlaté hadry): Chodím si jako BOSS se zlatem za 350 zlatých !

Evča (boj s orkem, sesílá hyperprostor):Musím ho poslat na místo, na které mám čerstvé vzpomínky…takže asi na nějaké místo, kudy jsme procházeli sem…

Ondera: Nebo tam, kam jsi šla na záchod…

Pepa: „Plesk ! Ou Shit !“

PJ: Myslím, že Elfí stolice je pro Orky něco jako voňavka…

Ondera: Bobeš, ty jsi asi takový materiál pro kněze, jako kupa hoven… MŮŽEŠ JI TVAROVAT, ALE NECHCEŠ…

Diskuze o dosahu a rozsahu Pepových kouzel

Kalina: Může se stát, že sešleš kouzlo s rozsahem 8 metrů 3 metry před sebe a zraníš se ?

Pepa: To by bylo hodně blbé kouzlo… Já to sesílám na 10 metrů, a navíc můžu nastavit parametr, že mě to vynechá, popřípadě upravím tvar tak, že mě to nezraní.

Ondera: Takže velká ohnivá prdel a uprostřed Pepa ?

PJ: Jedete na koni po cestě, a najednou uvidíte město.

Pepa: Začnu ho kreslit…

Všichni: ???

Pepa: Mám kreslení na trojce… (hod kostkou) … takže Kvalita kresby +24 …

Ondera: Pepa kreslí… tak já začnu hrát na flétnu !

Evča: To je nějaký cirkus, nebo co ?

Pepa: „Ta – ta – tadadada – tata – táda…“

Bobeš: Tak já začnu … (listuje deníkem) … vařit !

Ondera: Na tom koni né !

Ondera, Kalina a Bobeš jdou do města na průzkum

PJ: Vracíte se zpět, je tam velice živá zábava … (pohled na Evu studující kouzla)… Evča si něco čte…

Pepa: Já kreslím město… (pohled na přicházející Onderovu postavu)„Jé, teď jsem tě tam málem dokreslil taky…“

PJ (popisuje jeskynní komplex kde žije společenství důlních červů): Uprostřed je něco jako Matka, vypadá jako normální červ, má normální hlavu a kusadla, akorát má velkou prdel…

Ondera: … takže jako normální ženská…

…Evčin nenávistný pohled…

Bobeš (pronásledován červy): Jak jsou rychlí ?

PJ: Jsou docela rychlí … (pohled do poznámek) … Wow, jdou HODNĚ rychle ! … (další pohled do poznámek)… Tak ne, jdou jenom rychle …

Pepa a Evča potkají v lese Ženskou, který se zajímá o Pepu jakožto zeleného Elfa, PJ neřekne žádný popis

Pepa: Rasa ?

PJ: Slyšel jsem „Prsa“ ?

Pepa: Ne, RASA, a další popis… ?

PJ: Je to člověk. Má hezké hadry… a má meč, a pochvu od nějakého bílého prášku…

Pepa (znechuceně): To jsem zrovna nechtěl vědět …

Evča (po rozhovoru Pepy s Ženskou): No, já půjdu do jiného křoví…

PJ: I S KONĚM ?

Evča: Lepší než tady s nima …

PJ: Ženská řekne, že má v družině ještě Válečníka, který je super-krásný a super-tupý, a Kouzelníka, který je super-mocný a super-tlustý, a ještě jednoho, no, řekne „Profesionálního hledače pokladů“… A mezitím vy, co jste ve městě, jdete okolo hospody, kde venku na terase sedí strašně namakaný chlápek s takovým tupým výrazem v obličeji, takový důstojný a tlustý člověk, a postava, které nejde vidět do obličeje…Ten Válečník se na vás podívá, řekne „To jsou oni !“ , převrátí stůl, přitom odhodí toho Zloděje, a skočí před vás… Potom řekne „Sakra !“, a vrátí se zpátky ke stolu, protože si tam zapomněl zbraň…

Všichni: Ano, jsou to oni…

Všichni (konec hry): Chceme zkušenosti !

Evča: Já chci za obě postavy.

Ondera: Proč? Kolik toho dneska udělala Viki ?

Evča: Nóóó… Upadla do bezvědomí …

Ondera: Tak to je jedna zkušenost…