Kalina: Zkouším mluvit se stromy.
PJ: Nekomunikují.
Kalina (zklamaně): To je škoda… ÁÁÁ blbé stromy, zlámu jim větve…
Družina používá speciální brýle, pomocí kterých vidí nebezpečné anomálie v magické oblasti
Urbik: Evo, nechceš si zapamatovat kontakt na tuhle magickou zónu? Napadlo mě, že když tě někdo naštve, tak ho sem kopneš, a je malá pravděpodobnost, že vyjde ven bez brýlí… (všichni se smějí)… Tím nechci říct, že vyjde brýlatý, ale že to nepřežije…
PJ: Do Elfího Města tě stráž nepustí se zbraněma.
Adam: Dobře, pokusím se mu říct jeho jazykem: „Já chtít prodat meč.“
PJ_Stráž: „Ale my nechtít koupit meč.“
Urbik(otráveně): „Tak on vám ho prodat do břicha !“ …Prostě to tu nech !
Adam: Prodávám 2 stříbrné meče.
Urbik: Počkat, co když potkáme vlkodlaky a další tyhle potvory ? Proč prodáváš stříbrné zbraně ?
Adam (pohled do deníku): Protože je mám v kolonce PRODAT… A taky tu mám ještě nějaké drahokamy… Prodám 2 akvamaríny.
Urbik: AQUAMARÍNY sucks !
Bobeš: Chci si koupit ještě 2 lahvičky na lektvary.
Adama: Tak si kup ještě lahvičky se skleněným víkem, aby ti to nerozežral ten magický sliz.
Bobeš: Jo, to je dobrý nápad, těch si vezmu asi 10.
Adam: A taky nějakou truhličku, aby se ti nerozbily…
Bobeš: Nóóó…
Urbik: A taky nějaké nosiče, ať to nemusíš tahat sám… A taky jejich vybavení, třeba deky, šaty… Možná i zbraně… Nakonec to skončí stylem: „Tuto říši jsem vytvořil na základě dvou lahviček !“
PJ: Uvidíte v dálce pohyb. Je to skupinka Krollů.
Adam: Sakra, tady na té pláni se nemáme kam schovat, asi si nás všimnou.
PJ: Jdou směrem k vám, asi si vás všimli. Po nějaké době se zastaví, o něčem se baví, a potom se znovu rozejdou směrem k vám.
Urbik: Podle mě si nás všimli až teď…
Družina zjišťuje, kde sídlí skřeti
Adam: Zkusím nakreslit skřeta a ukážu to Krollovi.
PJ: Kroll se na to podívá a ukáže na západ… ale vzhledem k tomu, že se tou druhou rukou ještě škrábe na hlavě, tak to nevypadá moc přesvědčivě.
Adam: Obrátím ten papír vzhůru nohama.
PJ: On se na to podívá znovu…. a ukáže na sever.
Urbik: Kalina, zeptej se znova těch stromů, myslím, že s nima se dá lépe domluvit… A to platí i pro normální lidi, nejen pro hraničáře…
Kalina: Zeptám se nějakého stromu, kde jsou skřeti.
PJ: Řekne ti, že na východ. A potom ti začne vyjmenovávat svoje předky…
Urbik: „… Jsem dub, syn duba, syn duba, syn duba…“
Kalina: „Já jsem Javor…“
Bobeš: „… syn Javora, syn Javora, syn Javora…“
Urbik: Ti dva se hledali, až se našli…
Urbik (zařizuje si nábytek v Elfím Městě): Chci nějakou drahou elfskou vychytávku… třeba globus !
PJ: Jelikož Elfové se řídí heslem: Co je mimo náš les nás nezajímá, tak ten globus bude vypadat jako bílá koule s malou zelenou tečkou a nápisem Náš les.
Urbik: Jo, máš pravdu, Elfové jsou fakt nejhorší zeměpisci…
V komplexu
Adam: Konečně mám čas malovat.
Urbik: Wow, nakreslíš mě ?
Evča: Jo, nakreslíš nás všechny, aby nás měli ti skřeti pořád na očích, i když tu nebudeme ?
Urbik: Hmmm, chtělo by to obraz, který dám hned naproti Skřetí Matce, aby nově narození skřeti viděli jako prvního mě… Adame, mohl bys mi nakreslit obrázek „Aisen chce TEBE !“
Diskuze po hře
Urbik: První skřet se bude jmenovat JACK. Výchova bude jednoduchá – dostane jídlo, když mě bude poslouchat… Ale když tak nad tím přemýšlím, tak bude asi tupý a vyžraný…
Pepa: No co, má americké jméno, tak podle toho bude i vypadat, ne ?