Ondera (slovníkový rozhovor): „Chtít – jít – znovu – do podzemí.“
Urbik: „Ne – nechtít – my – potkat – draka.“
Ondera: „Já – nemyslet.“
Urbik: „Jo“… Zaklapnu slovník a jdu za Evou: „Trpaslík nemyslet. Co my dělat ?“
Evča: „Hehe, já si to taky myslím… Ale jedna rána do hlavy to spraví…“
Evča: Myslíte, že má ten šlechtic ještě jednu tu magickou hůl ?
Ondera: Asi ne, taková hůl se neválí jen tak v prdeli… i když… „UŠI, KDE JI MÁŠ ?“
Bobeš: „To získání krystalu musíme naplánovat přesně, sakra, vždyť jde o 50 000 zlatých !“
Pepa: „Ten krystal má asi větší cenu než 50 000 zlatých, když ho chce celý svět, že ?“
Ondera: Wow, Uši projevil inteligenci a logické myšlení?
Pepa: … NE, TO JSEM ŘEKL ZE SPANÍ…
Na cestě za krystalem, který chce družina násilně vzít vojákům
PJ: Když se otočíte, jede k vám nějaký jezdec na koni.
Urbik: Listuju slovníkem a poskládám větu: „NECHOĎTE KE MNĚ, MÁM POCHODEŇ A SOUDEK SŘELNÉHO PRACHU, ODPÁLÍM SE.“
Jezdec pozdraví a projede dál
Ondera (naštvaně až zoufale): „Ježiši ! Tady projede náhodný jezdec, jeden z družiny ho chce zabít a 2 se z něho poserou ! Takže udělám dohodu: Náhodné jezdce nezabíjíme…“
Pepa: „Proč ne ?“
Ondera: „…neposereme se z nich…“
Bobeš: „Proč ne ?“
Ondera: „…a když se na něco zeptají, tak odpovídáme.“
Pepa: „Nezabíjet… mě už to nebaví, já jdu jinam“… A ZAČNU BLIKAT MAGICKOU HŮLKOU…
…V noci družina spí, Ondera s Kačabou zabijí náhodně procházející krávu…
PJ: Katko, trefíš krávu, ta zabučí a všechny vzbudí.
Urbik: CO CO ? ROZDĚLÁVÁM POCHODEŇ A KŘIČÍM TU HLÁŠKU…
PJ: Uvidíte tábor Psohlavců. Počkejte, musím je vygenerovat… (po 15 minutách) … Už to mám.
Pepa: Ondro, serem na psohlavce a jdem jinam, ne ?
Kalina (střílí mu do zad): Utíkám.
Ondera: Nevím, proč se neotočíš !
Kalina: ALE JÁ VÍM, KDO NA MĚ STŘÍLÍ ! …(po další dávce šípů se složí)… Zašeptám na Okuna: „Vyleč mě !“
PJ: Ani náhodou tě neslyší… to můžeš šeptat leda tak mravencům, ale… (hodí kostkou)… moc jich tam není…
Kalina: Snažím se jim utéct.
PJ: Jsi svázaný, kolem je 10 psohlavců, takže SE TI SNAŽÍ velmi špatně…