Družina se snaží setřást pronásledovatele, zatímco cestuje po zamrzlé řece
Evča: A co takhle udělat díru do ledu, jakože bychom předstírali, že jsme se propadli ?
Bobeš: Ne, to je blbý nápad, protože by to dopadlo tak, že bychom to nemuseli předstírat… „Podívejte se na ta zmrzlá těla, jsou jako živí…teda kromě toho, že jsou mrtví…“
Urbik: Není tady mezi náma někdo, kdo by mohl vyrobit sněžnice ? (pohled na Evču)
Evča: NE !
Urbik: Fakt ne ?
Evča: Ne… A vůbec, není tady materiál.
Urbik: A co třeba ty vrby kolem řeky ?
Niki: Podle kompjůtru ne !
U hradeb pevnosti leží tělo a kolem něj se shlukují vesničani
PJ: Dozvíte se, že nějaký týpek chtěl vyhodit hradby do povětří nějakou vyrobenou náloží, ale než došel ke hradbám, tak se mu to odpálilo a teď tam leží dost zraněný a bez ruky a vypadá to, že už mu není pomoci.
Urbik: To je blbec… Měl nějaké děti ?
PJ: Ano.
Urbik: Tak nic… žádná velká ztráta… Myslel jsem, že se darwinovsky vyšachuje, ale bohužel, stihl to…
Evča (vyslýchá dalšího vesničana): Achjo, já se nechci zdržovat s každým vidlákem a zkoušet, jestli lže…
Bobeš: Evčo, špatná zpráva – svět je plný vidláků…
Deri: … kteří lžou…
Družina vysvětluje dohodu mezi vojáky v pevnosti a místními lupiči
Urbik: Ten voják říkal, že když jim lupiči helpnou, tak je pak vojáci nechají dělat nájezdy.
Niki: Cože, ZÁJEZDY ? Abychom jim nepřekazili dovolenou…
Výslech zajatého vojáka
Evča: Jaké mají vojáci v pevnosti plány ? Co teď budou dělat ?
Urbik: Pošleme jim do pevnosti pojišťováka: „Dobrý den, jak to vidíte s vaší budoucností ?“
Družina našla cestou zmrzlého Krajníka, po vyšetření smrti a prohledání ho obrala o věci. Nyní mluví s velitelem Krajníků
Urbik: Řeknu mu o tom zmrzlém hobitovi. „Myslím, že s někým bojoval, protože u sebe neměl zbraně.“
Bobeš: „… a ani peníze… a ani spacák !“
Jeden z vesničanů sehnal uspávací jed a chtěl otrávit vodu v pevnosti. Nyní se vyjednalo, že vojáci pevnost opustí
Urbik: A co takhle dát jim na cestu vodu ?
Bobeš: Jo, dáme každému svačinku na cestu – tatranku a otrávené pitíčko.
Niki: A VRACEJTE TY HNĚDÉ PODŠÁLKY !
Urbik na shromáždění pronese nějakou blbou poznámku
Bobeš: Dělám, že ho neznám.
PJ (náhodný vesničan na Bobše): „Hej ty, uklidni si ho !“
Bobeš (zklamaně): Sakra…
PJ: Dozvíte se, že Krajníci mají zesílené stráže, nechodí po 1 dvojici, ani po 2…
Bobeš: … ale rovnou po 3 dvojicích za cenu 2 !
Niki: A jsou seřazeni takhle: OSTREJ-OSTREJ-MĚKKEJ, OSTREJ-MĚKKEJ-MĚKKEJ, MĚKKEJ-OSTREJ-MĚKKEJ…
Urbik jakožto Temný Elf potká ve městě jiné lidi s černou barvou kůže
Urbik: Wow, jdu k nim a bavím se s nima.
PJ: Všimneš si, že nejsou úplně jako ty, vypadají trochu jinak. Oni si tě taky prohlíží, a řeknou ti, že všichni ostatní si budou myslet, že jsi černoch, ale oni poznají, že k nim nepatříš. Zeptají se tě, odkud jsi ?
Urbik: To je právě ten problém… trpím náhlou amnézií.
Bobeš: Náhlou amnestií ?
Niki: „Takže vás taky pustili ?“
Družina je pozvána ke knězi, je uvedena do přijímací místnosti
PJ: Přijde kněz, pozdraví a posadí se do křesla u krbu.
Niki: … Tam mu sedím já.
PJ: Eh… sedne si do druhého křesla u krbu.
Urbik: Já na jeho místě bych prostě řekl: „THAT’S MY SPOT !“
Bobeš: Potřebujeme si naklonit Boha zimy.
Evča: Uděláme obřího sněhuláka !
Družina od kněze dostane 80 zl
Urbik: Hmm…(podívá se okolo a spočítá lidi v družince)… A mohl by nám dát částku dělitelnou 5 ?
Niki: A tím myslel přidat 20, a né ubrat 30 !